Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. kapitola - Oranžová

31. 3. 2007

Když Sarah a Mike odvedli ostatní ven z letiště, čekali spolu s ostatními turisty na autobus. Mezitím si mohli prohlédnout okolní krajinu, která působila poněkud zvláštně.

Všude rostly různě velké keře, stromy a květiny a mezi tím stály domy. Některé z nich byly nové, krásné a luxusní, jiné malé, odrbané a čišela z nich chudoba. Také všude kolem vládl nepořádek – i okolo domů. Spousta z nich totiž měla krásnou zahradu, ale za plotem se rýsovaly kopy odpadků. I silnice byly poničené, křivé a s dírami.

„Proč je tu všude kolem takový bordel?“ zeptala se Patricia.

„Protože jsou tu nepořádní lidé. Prostě nemají chuť si po sobě uklízet. Můžete to brát jako varování. Uklízejte si, jinak dopadnete takhle,“ ukázal na otrhaného bezdomovce, který hledal v kupě odpadků něco k jídlu.

V tu chvíli přijel autobus. Do okolní krajiny skvěle zapadal, protože byl celý špinavý od nápisů sprejerů a dalších chuligánů, i když uvnitř byl čistý. Ovšem hned na první pohled bylo jasné, že cestujících je na tento jeden autobus příliš mnoho. Potvrdilo se to, když se všichni namáčkli dovnitř.

Jelikož se Mike nacpal mezi přední cestující, museli jít za ním. James se posadil do jedné dvojsedačky k oknu a Lily byla přinucena sednout si za ním. Zlom ale přišel ve chvíli, kdy se dovnitř začali hrnout další lidé a museli si sedat po třech. K Lily se nahrnul tlustý plešatý smradlavý dědek, který měl asi jako největší zálibu osahávání dívek. Proto se zrzka uchýlila k radikálnímu řešení – sedla si Jamesovi na klín. Ten byl ale pořád ještě uražený a tak se pokusil ze sebe Lily shodit, ta se k němu ale přilepila ještě víc a zašeptala mu do ucha:

„To s Garym jsem si vymyslela. Ty bys mi totiž nedal pokoj…“

James na ni nejdřív chvíli jenom koukal, potom se usmál, podíval se na vedle sedícího chlapa a veledůležitě oznámil:

„Tahle je moje!“ ukázal na Lily. Ta jenom zvedla obočí. „Radikální řešení. On by ti totiž nedal pokoj…“ zašeptal jí do ucha.

 

Jakmile vystoupili z dusného a přeplněného autobusu, zmačkaní jako sardinky z konzervy. Ocitli se před krásným, velkým, oranžově natřeným hotelem.

Jeho okolí zdobily vysoké zelené palmy, různé keře a spousta písku. Písčité i dlážděné chodníky vedly po obou stranách silnice. Nevysoké lampy byly černě natřené, lemovaly chodníky i hotel a celkově zdobily okolí. Lidé na první pohled bohatí i chudí chodili okolo hotelu a zjevně obdivovali jeho krásu stejně tak, jako Lily, James a ostatní.

„Tak pojďte,“ nahnal je do hotelu Mike. Vešli dovnitř a ocitli se ve velké osvětlené hale se zdmi natřenými stejnou barvou jako zvenčí.

Jedna část místnosti sloužila jako recepce, za Dlouhým pultem stály recepční a ubytovávaly nové hosty. Naproti recepci stály dlouhé schody vedoucí do vyšších pater a pokojů pro hosty. Vedle schodů byly samozřejmě výtahy. Po celé místnosti chodili lidé. Okamžitě si všichni uvědomili, jak je luxusní, ovšem první pohled všech vedl nahoru ke stropu. Visel tam nádherný velký křišťálový lustr, zdobené křišťály z něj visely dolů ve velkých vějířích, a když na něj svítilo slunce z francouzských oken, vrhalo všude kolem světelné prasátka, čímž síň působila ještě barevněji a veseleji.

„Vítejte v hotelu Punta Cana,“ uvítala je hnědovlasá recepční hned po tom, co přistoupili k pultu. „Předpokládám, že se chcete ubytovat.“

„Ano, dobrý den. Máme tady rezervované pokoje na jméno Mike Shadow,“ ujal se vysvětlování Mike.

„Samozřejmě, vaše pokoje mají čísla 204 až 206, pokoj číslo 234 je jednolůžkový. Vaše zavazadla si prosím odložte tamhle,“ ukázala do rohu místnosti, kde stáli poslíčci, jež byli připraveni kufry roznést, „do pokoje vám budou hned odneseny. Po odložení vás odvedu k pokojům,“ oznámila jim recepční.

Po odnesení svých zavazadel se vydali za brunetkou, která začala vystupovat po schodech, na nichž byl položený jak jinak než oranžový koberec se žlutými třásněmi na okrajích.

Na stěnách bylo připevněno dřevěné zábradlí, zdobené různými ornamenty a výřezy. Vyšli jedny schody a před nimi se objevila dlouhá chodba, po jejíchž stranách stálo nespočet dveří.

„Musíme ještě výš, až do třetího patra,“ usmála se na ně jejich průvodkyně. „Myslela jsem si, že po dlouhé cestě letadlem a autobusem budete chtít protáhnout ztuhlé nohy a celé tělo. Chůze po schodech je k tomu ideální,“ znovu se usmála recepční.

„Ano, to máte pravdu. Alespoň moje svaly se musí provětrat a protáhnout,“ přikývla Sarah a všichni kolem taky souhlasně pokývali hlavou.

Po dalších dvou poschodích se opět ocitli v dlouhatánské chodbě, vedoucí doleva i doprava. Mezi jednotlivými dveřmi a okny na zdech visely nejrůznější obrazy nebo stály sošky či květiny. Recepční se vydala po chodbě doleva a uprostřed chodby se zastavila.

„Tady je první, jednolůžkový pokoj, další jsou tamhle vzadu,“ ukázala na konec chodby.

„Myslím, že nejlepší bude, když tu bude spát Frank. S Jamesem, pokud vím, nijak moc nevychází a dívky s ním na pokoji být nemohou. To by neodpadlo dobře,“ ušklíbl se Mike.

„No jo, ale to by musel být James na pokoji s jednou z holek,“ zamračila se Sarah, zato James se rozzářil a okamžitě pohlédl na Lily.

„Myslím, že to James s Lily vydrží. Nebo spíš Lily s Jamesem,“ mrkl Mike na zrzku a Frank se vydal do pokoje, zatímco ostatní pokračovali chodbou dál. Jediná Lily ovšem zůstala stát.

„Evansová? Stalo se něco?“ zeptal se jí James, který si jí jako jediný všiml.

„Nebudu s tebou spát,“ procedila mezi zuby. James se místo odpovědi začal smát.

„Evansová, myslíš někdy na něco jinýho než na sex? Myslela sis, že díky tomu, že spolu budem na pokoji, s tebou chci spát? Teda ne že bych nechtěl…“ chytil James zrzčinu nohu pod kolenem, když vyletěla do vzduchu, aby ho poučila, jak se má mluvit, „ale respektuju tě a vím, že ty bys nechtěla,“ přimáčknul Lily ke zdi, přičemž posunul ruku na zrzčino stehno.

„Ne, Pottere. Nechtěla… Mohl bys to zkusit. Poprvé a naposled,“ výhružně se na něj podívala, odtáhla se a běžela za svými „přáteli“.

 

„Pokoj číslo 204,“ oznámila recepční.

„Sem jdeme my!“ zabrali si ihned pokoj James s Lily.

„Fajn. Vybalte se a nezapomeňte, že večeře se začne podávat v pět hodin, tehdy vám řekneme podrobnosti ohledně výuky,“ upozornila je Sarah a spolu s ostatními si odešla zabrat pokoj.

Lily otevřela dveře od svého a Jamesova pokoje a vešla dovnitř.

Chvíli jen stála a rozhlížela se kolem. Stála v malé chodbičce, ve které byl pouze věšák, botník, zrcadlo a na zemi malá květina v květináči. Dál vedly dvoje dveře. James jedny otevřel a zjistil, že se mezi nimi nachází koupelna se sprchou a záchodem. Vše samozřejmě barevně sladěno dooranžova.

Lily mezitím vešla do druhých dveří – ložnice. Taktéž byla celá oranžová, ovšem první, čeho si Lily všimla, byla velká manželská postel. S úlevou k ní přišla a svalila se na ni jak dlouhá, tak široká. Se zavřenýma očima si měkkou postel vychutnávala několik minut, když jí došlo, že v místnosti není sama. Otevřela oči a zjistila, že James stojí ve dveřích, opřený o jejich zárubeň a s úsměvem na rtech se na ni dívá.

„Stalo se něco?“ zeptala se zrzka, zmatená žárem sálajícím z jeho očí.

„Ne,“ usmál se na ni ještě víc. „Jenom…“

„Jenom?“

„Jenom…. Napadlo tě, že na té posteli budeme muset spát oba dva?“ zablýsklo se mu vítězoslavně v očích.

„To ne…“ hlesla Lily.

„To ano,“ usmál se James. „Snad se mě nebojíš?“

„Já? Tebe? Proč bych se tě měla bát?“ snažila se zrzka o bezstarostný tón, ten jí ale nevyšel.

„Možná ne mě… Možná sebe…“ usmál se hnědooký chlapec a lehl si vedle dívky na bok, tak, aby na ni viděl.

„Sebe? Sebe mám pod kontrolou. Ale tebe ne,“ plaše se usmála.

„Mě budu hlídat já. Ale pozor – moje trpělivost není věčná…“ naklonil se nad ni, dal jí lehkou pusu na tvář a lehl si na záda. „Tohle bude těžký, Evansová. Tohle bude moc těžký…“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

PLS!!!

(Hayddé, 18. 6. 2007 15:11)

tuhle povídku čtu už nejmin po pátý..a už hrozně dlouho čekáme na další kspču....no tak pls,kdy už ji konečně přidáš...???

Susan,no tak!

(Hayddé, 15. 6. 2007 20:10)

Pls,kdy už konečně přidáš nějaky novy kapči??prosím,doufám,že hodně brzo..už se celi třeseme,jak to dopadne,tak honem...

no tak szup to sem

(izik, 5. 6. 2007 17:24)

ja uz se nervozni z toho co se stane a pořad nic

Prosííííím, prosííííím, smutně koukám...

(pasu-Hanka, 3. 6. 2007 16:23)

Prosíííííííííím Susan napiš už další kapitolku!!! Celou tuhle povídku znám téměř nazpaměť, jak ji pořád čtu dokola a stále nevím, jak to bude dál!!! :D Prosííííííím další!!!! :o)

pohyb!

(Hayddé, 27. 5. 2007 20:23)

ne,proboha,kde je ta nová kapitola,no tak honem,nevidiš ty komntáře,co chtějí dalši kapču?tak nám spln naše přání,honem!

Prosííím!!!

(Lucka, 26. 5. 2007 22:24)

Další, prosím, strašně prosím!!! Dyť já na to čekám jak babka na důchod!!!!! Prosííím!!!!!!!

Šup,šup!

(Hayddé, 26. 5. 2007 10:32)

no tak proboha,kde se fláká další kapitola?tak honem,honem,je to napinavy"

jééé

(Kaitlin, 6. 5. 2007 12:58)

Jé, to je ale pěkná kapitolka..=) jsem mooc zvědavá na další.=)

Baf!

(Hayddé, 24. 4. 2007 18:16)

Honem,honem,kde se fláká ta dalši kapitolu?Honem,honem!

Jejky

(Quistynka, 8. 4. 2007 23:13)

Jééé to bylo hezký!!!Úplně suprový!!!

Jejky

(Quistynka, 8. 4. 2007 23:13)

Jééé to bylo hezký!!!Úplně suprový!!!

Eňo ňuňo

(Hayddé, 7. 4. 2007 18:44)

Honem,tady se čeká na dalši kapitolu,pač tato povidka je užasná,tak honem!!!!!!!!!!!!!!§

Suprový

(teniska, 7. 4. 2007 14:03)

Až teď sem oběvila tyhle stránky... To je hrozný, ne ty stránky ale já. Ty stránky jsou úplo super a tahle povídka taky. Těším se na další kapču.....

super

(pasu-Hanka, 3. 4. 2007 19:40)

skvělýýýý! Takhle kapča byla ohromně zajímavá, ale chtělo by to pokračování. vypadá to, že ten pobyt bude opravdu zajímavej :) Prosím co nejrychleji pokračování. Je to faktycky suprový!!!

jupiii

(zuzu, 2. 4. 2007 16:28)

Ak teraz prestanes pisat tak to s tebou skonci zle ja chcem vediet ako to dopadne :)))

=0)

(FeFKa, 2. 4. 2007 12:58)

je to uplne super tak pis co najrychlejsie pokracovanie

Supááá

(Myška Myšková, 1. 4. 2007 18:03)

Pardon :D :D Je to moooc skvělýýý ..... moc se Ti to povedlo a těšim se na další .. at je tu co nejdříve :D

Supáá

(Myška, 1. 4. 2007 18:03)

.....

(Verča, 1. 4. 2007 10:29)

To bylo super.....

Konečně

(Petra, 31. 3. 2007 23:28)

Konečne jsi napsala další kapitolku že ti to teda trvalo,příště ji napiš dřív.Ale jinak je to pěkný.